Hlavní nabídka
Optimální obdobi pro tvorbu karbonátů bylo ukončeno cca před 350 miliony let ústupem a zánikem devonského moře. Sedimentační prostory směrem k východu se začínají postupně naplňovat křemitými a jílovitými materiály, které jsou snášeny z okolních odkrytých terénů. Hlásí se příchod asturské fáze hercynského orogenu. V období karbonu se postupně tvoří dnešní Drahanská vrchovina. Převládajícími horninami jsou jílovité břidlice, prachovce, pískovce, droby a slepence. Pro účely geologického členění jednotlivých souvrství jsou používána označení jako: ostrovské (březinské) břidlice, souvrství rozstáňské, souvrství myslejovické. S některými z nich, která se vyskytují při východním kontaktu s územím vápenců, se určitě setkáme. Stratigrafická pozice spodnokarbonských břidlic v nadloží vápencového souvrství devonu je stále diskutována. Na kontaktech se břidlice a vápence jeví v pozici konkordantní, jinde zase naopak diskordantní (patrně ovlivněno tektonicky).
Místně jsou břidlice v pozici ležatých vrás, nebo dokonce vrás překocených (Ostrov u Macochy). Je docela možně, že projevy asturské fáze nastupovaly až po sedimentaci břidlic.