Geologicky pruvodce

Přejít na obsah

Hlavní nabídka

Vápence hádsko-říčské

HORNINY > Karbonátová souvrství

    Z hlediska litologického vývoje je území jižního zakončení Moravského krasu značně složité. Faciální různorodost a hlavně stratigrafická příslušnost zůstávají stále otevřenými otázkami. Paleontolog J. Prantl již' v r. 1947 rozlišil ve svrchním devonu jižní části Moravského krasu dvě facie. Vývoj maloměřický a vývoj líšeňský. Komplex odpovídající líšeňskému vývoji je dnes běžně označován jako vápence říčské, facie maloměřická jako vápence hádské. Obě facie se v hrubých rysech od sebe odlišují v tom, že komplex vápenců hádských vykazuje spíše znaky sedimentace blíže pobřeží (klastika a vilémovický typ vápenců v dnes zaniklém lomu „V Habeši“ u Velké Klajdovky), zatímco facie vápenců říčských napovídá spíše sedimentu hlubšího prostředí (výskyty radiolaritů). Jak již bylo řečeno, novější názory geologů se kloní spíše k tomu, že původně přičleňované vápence nejsvrchnějšímu devonu jsou již stáří spodnokarbonského. Nové reambulance geologické mapy J. Dvořáka a L. Slezáka revidují tak i přechodná souvrství mezi devonem a karbonem (břidlice) ve střední i severní části Moravského krasu a jsou doprovázeny unikátními nálezy fauny i flory (Česká geologická služba) na lokalitách, které v minulosti unikly pozornosti.

Meandr údolí Říčky u nádrže Srdíčko, jižně Svobodova (Bělkova) mlýna
    Vápence říčské jsou zde odkryty ve stěně meandru, kde tvoří několik metrů vysoké skalní stěny. Vápence jsou tence lavicovité až deskaté, tmavě šedé, kalové. Místně obsahují zbytky fauny. Vápence jsou radiálně rozpukané a deformované. Vápence tohoto typu můžeme sledovat v levé stráni údolí Říčky až k Muchově boudě.

 

Hády, Lesní lom
    Představuje jeden největších jámových lomů na jižním okraji CHKO Moravský kras. Následně po odstávce lomu „V džungli“ sloužil jako zásobárna suroviny pro Maloměřickou cementárnu. Propojením velkolomů V džungli a Růženina lomu došlo k dotěžbě horní etáže a následně se tak stal Lesní lom pro přechodnou dobu dobudování cementárny v Mokré hlavním dodavatelem suroviny pro provoz Maloměřice.
    Hrubě lavicovité šedé kalové vápence jsou místy zrnité. Na vrstevních plochách uzavírají jílovité polohy se zbytky terestrické flory (Protopteridium, Pseudosporochnus ?). Ve vyšších polohách se objevuji bochníkovité konkrece kalového, šedohnědého slínitého vápence s hojnými zbytky fosilií (I. Chlupáč 1955 určil pro potřeby mojí diplomové práce následující: Posidonia venusta Münsteri, Lingua cf. subparalella Sandbergi, Orbiculoides sp., Spirifer sp. a značně poškozené pygidium trilobita Cyrtosymbole sp. (?)).  

 

Hády, Růženin lom
    Velký stěnový lom je t.č. již opuštěn. V horní části odkryvu jsou zachyceny šedé deskovité vápence, které přecházejí do vápenitých břidlic, silně bituminozních a tektonicky silně prohnětených. Nejvýše pak leží polohy vápenito-jílovitých břidlic. V nadloží devonských sedimentů jsou v lomové stěně odkryty zbytky sedimentů jurských.

 
 
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky