Geologicky pruvodce

Přejít na obsah

Hlavní nabídka

Sedimenty křídy

HORNINY

    Zvětralinová jurská rezidua, která pokrývala část krasových terénů, byla ve spodní křídě přemisťována do terénních nerovností. Vápence zasažené procesy intenzivního zvětrávání změnily svoji původní konfiguraci a vytvořily formy tropického (kokpitového) krasu izolovaných skalních věží a hlubokých zářezů. Takto modelovaný krasový povrch byl vhodný pro akumulace křídových sedimentů (křemité písky, jíly, rohovcové rozsypy). Následnými procesy byly z těchto materiálů vyplavovány komponenty oxidů železa, které na kontaktech s vápenci vytvořily nepravidelná tělesa kvalitních železných rud. Tyto by1y v dřívější době intenzivně těženy až do hloubek kolem 100m. V důsledku intenzivních zvětrávacích procesů byly zasaženy též oxidy křemíku (křemen). Si1icifikace postihla rozsáhlý zvětralinový plášť. Dnes se setkáváme s tímto procesem ve zbytcích křemenců (sluňáků), křemenných slepenců a brekcií. Při tomto procesu patrně vznikly i mineralogické raritní výtvory, t.zv. rudické geody, křemenné útvary vyplněné sekundárním krystalickým křemenem, vláknitým chalcedonem či amorfním kašolongem. Rudické geody jsou stále předmětem živého zájmu sběratelů, i když jsou jejich naleziště téměř vyčerpána.  Nálezy geod v pleistocenních terasách Svitavy jsou částečnou náhradou.

Rudické vrstvy v okolí Rudice
    Dnes je zachován pouze jediný povrchový důl (písník) v lokalitě Seč, severozápadně od obce. Slouží jako školní ukázka chaotických sedimentačních poměrů v období spodní křídy a pohřbení krasových forem. Zbytky vápencových věží vystupují z pestrých písků v jižní a jihovýchodní části dolu. V místech kontaktů se nachází hojné zbytky limonitových povlaků a kůr. V tzv. „bělinách“ (kaolinizovaných partiích) lze sbírat geody. V okolních lesích je celá řada opuštěných pinek a dolíků, svědectví historie vyhledávání a dolováni železných rud.

 

Rudické vrstvy v okolí Habrůvky‚ jižně od Klostermannovy studánky
    Stará opuštěná šachetní důlní díla při cestě od Klostermannovy studánky k Habrůvce byla v minulosti těžena nehlubokými šachticemi. Co do rozsahu nejsou s rudickými srovnatelná.

 

Babice, lokalita Malá Macocha
    Staré důlní dílo představuje vytěženou vertikální prostoru v podložních vápencích na bázi jurských zvětralin. Jurské materiály redeponované v křídě nacházíme na celé babické plošině.
Druhotně byly splavovány do vertikálních krasových tvarů, kde kromě rohovcových a písčitých materiálů nacházíme i již zmíněné rudické geody (Býčí skála). Křemitá rezidua v podobě křemenců, rohovcových brekcií a drobných slepenců dokumentují intenzitu zvětrávacích procesů a uvolňování křemité složky jako tmelu sedimentů.
    Pestře zbarvené Rudické vrstvy, zvláště pak jíly, jsou sporadicky zachovány v denudačně chráněných lokalitách, například v jeskyni Jurové v údolí Křtinského potoka nedaleko jeskyně Výpustku. Velmi podobné jíly pestrých barev jsou na řadě lokalit často předmětem širokých diskusí. Vesměs jde patrně o jíly mladotřetihorní (jeskyně Rytířská v Suchém žlebu, studnami zastižené polohy pestrých jílů v Ochozi na Příhonu v nadloží ottnagských štěrků či bádenských téglů). Není vyloučeno, že výskyty sedimentárních železných rud v otevřených průrvách „Nad skalama“ (východně Jelínkova mlýna v údolí Říčky), které byly v historické době těženy (obdobi 9-10 století?), či další drobné výskyty na Mokerské plošině, jsou stejného původu.

 
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky