Hlavní nabídka
Nejmladší (26 až 2 mil. let) a poslední mořskou záplavou bylo území Moravského krasu postiženo v druhé polovině třetihor (miocén). Moře postupovalo od jihu (Vídeňská pánev) a postupně zaplavovalo nerovnosti ve vápencích. Zvláště pak stará kaňonovitá údolí (Lažánecký žleb, kaňon mezi Ochozí a Hádkem, včetně řady depresí (Jedovnice, Křtiny, Březina, Ochoz, Mokrá a další). Zbytky mladotřetihorních sedimentů nacházíme až do nadmořské výšky 500 m. V období mořské transgrese došlo k zániku říční sítě a staré jeskynní systémy se ocitly v zóně trvalé záplavy. Jemné sedimenty typu jílů povětšině šedavých a zelenavých barev, jsou silně vápenité a byly nazývány šlíry. Obsahují hojné zbytky mořské fauny, která vegetuje ve Středozemním moři nebo Jadranu (korály, ježovky, houby, mušle). Například vrtaví mlži (skulaři) nám zanechali podpis svého života v navrtaných vápencích (Březina, Křtiny), nebo ústřice, celé slapy plné skořápek (Lažánky, Březina, Bedřichovice).
Následně po ústupu třetihorní záplavy docházelo k postupné exhumaci pohřbených vápencových tvarů. Přesto k úplnému odnosu nikdy nedošlo. V hlubokých kaňonech zůstávají mladotřetihorní sedimenty v mocnostech kolem 100 m.
Březina, prostory intravilánu obce
Jak dokladují technické práce prováděné v prostoru obce, téměř v každém výkopu se setkáváme s šedavými, rezavými a žlutavými jíly místy s písčitou příměsí. V Knechtově opuštěném lomu (bývalý lom Hlubny) jsou dnes již téměř zničeny profily s vrtavými mlži, zbytky ústřic a jíly s bohatou ježovkovou faunou. Jíly pokračují od Březiny k jihu do údolí Březinského potoka a dále k Ochozi.
Ochozská deprese, rozvodí Březinského potoka a potoka Časnýře
V terénu mezi Březinou a Ochozi lze předpokládat mocné výplně starého údolí, k detailnímu výzkumu však chybí technické práce. Bádenské tégly byly před nedávnem (2005) odkryty v hlubokém kanalizačním výkopu v úseku mezí křižovatkou Ochoz – Kanice a místní částí obce zvanou „Na Pastýřkách“. Serie jílů byla zde zastižena místy do hloubky kolem 4m. Jíly zde přímo nasedají na detritizovaný granodiorit Brněnské vyvřeliny. Vlastní deprese intravilánu obce Ochoz byla za účelem hledání zdrojů pitné vody provrtána taktéž až do granodioritového podloží. Hlavní výplní jsou spodnomiocenní (ottnang) štěrky a písky (křemité). Zmíněné jíly tvoří jejich stratigrafické nadloží.
Ochoz – Hádek, výplň starého údolí
Doposud nebyla spolehlivě vysvětlena paleofunkce tohoto údolí, ale lze předpokládat, že vody odtékaly po ose Březina – Ochoz – Hádek a do vápenců se zařízly okrajovým poloslepým údolím. Celý tento tvar byl v mladším tercieru zanesen sedimenty (jíly) obnaženými při výkopových pracích stavby rekreačního střediska Lokomotivní depo Brno a přilehlých rekreačních chat. Jeden z výkopů byl aktuálně dokumentován při výkopu základů a sklepa chaty p. akademika Dr. J. Poulíka. Jíly tam byly zastiženy v mocnosti kolem 3m a spočívaly na ohlazeném vápencovém podloží.
Hostěnické údolí
Taktéž v tomto prostoru plytkého okrajového údolí byly zastiženy zbytky tercierních zelenošedých jílů. Objevily se v zářezech melioračních příkopů a jsou dokumentovány z vrtných prací. V letech 1955-
Mokrá, lom Staré vápenky
V letech 1955-